Tak takhle jste si to ve svůj svatební den rozhodně nepředstavovali. A možná ani o hezkých pár let později. Nepřišlo vám nikdy na mysl, že i vaše manželství může skončit jako položka ve statistikách rozvodovosti? Spoléhali jste mimo jiné i na to, že vztah, v němž se vám narodily děti, se přece nemůže rozpadnout? Bohužel nejste první ani poslední, kdo bude muset řešit kromě jiných záležitostí i palčivý problém – jak to říci dětem?

Nepodceňujte děti

Z určitého hlediska je vše snazší, pokud je váš potomek ještě malým miminkem. U dětí starších je nutné zvolit přiměřenou a citlivou formu, jak je seznámit s ožehavým tématem rozchodu rodičů. Často se setkáváme s názorem, že tříleté dítě „to ještě stejně nepochopí“ a puberťáka už problémy rodičů nezajímají. Tento přístup bohužel vede ke zmatku v dětské duši, ať je jí pět nebo patnáct.
Své dítě znáte nejlépe vy, proto s důvěrou v sebe sami zvolte formu úměrnou věku, povaze i individuální vyspělosti potomka. Máte-li více dětí, doporučujeme samotný fakt rozchodu podat jim v celkových obrysech společně, poté však v případě potřeby zodpovědět potomkům různého věku jejich otázky jednotlivě. I když to možná bude těžké, pokuste se vystupovat s partnerem jednotně jak ve smyslu rozchodu, tak především uspořádání vztahů po něm. Děti v každém věku potřebují ujištění, že neztrácejí žádného z rodičů a především nabýt jistoty, že situaci nijak „nezavinily“.

Zatněte zuby

Někdy je to velice těžké. Obzvlášť v případech, kdy jeden z vás netušil, že by vztah mohl skončit, přicházejí pocity zoufalství, zklamání a frustrace. Potřebujete-li si zanadávat na partnera, jistě vás ochotně vyslechnou kamarádky a kamarádi. Ač jste přesvědčeni, že vám partner nelidsky ublížil, nikdy jej před dítětem nedémonizujte a nepomlouvejte. Nezapomínejte na to, že dítě je i jeho, takže váš necitlivý přístup v této oblasti může zavinit značné potíže v budoucnosti – dítě má podražené sebevědomí, protože by mohlo „být po otci“, který je prezentován jako padouch nejhrubšího zrna. Totéž pochopitelně platí i v případě, že rodinu opouští naopak matka.

Dítě není váš důvěrník

Nezapomínejte ani na to, že pro potomka máte být oporou – nejen vy totiž zažíváte těžké chvíle. To, že vás existence dítěte a jeho láska k vám spolu s rodičovskými povinnostmi doslova drží nad vodou, je pochopitelné a normální. Pozor však na to, abyste si z dítěte nedělali důvěrníka a nakládali na jeho bedra svůj smutek a pochybnosti o budoucnosti! Takovou odpovědnost dítě neunese a do dalšího života může být poznamenáno.

Hlavu vzhůru

Důležité je dát dítěti najevo, že jej máte oba stále stejně rádi a že vzniklou záležitost budete řešit tak, aby nikdo netrpěl více, než je nutné. Ujistěte dítě, že rozchod zvládnete a rozhodně nedávejte najevo, že „život skončil“. Naopak – plánování různých zábavných aktivit odvede alespoň na čas pozornost od problémů a přinese vzpruhu vám i dítěti.