Lidé se všeobecně neradi přiznávají k tomu, že nečtou svým dětem knížky. Většina z nás také bezpečně ví, že by tak činit měla, ale vždycky se najdou nějaké důvody, proč ke čtení zkrátka nedojde.
Přednost dostávají jiné povinnosti, a tak mnohdy zjistíme až po letech, že jsme nebyli schopni najít denně alespoň chviličku na čtení svým potomkům.

Nikdy není moc brzo

Je prokázáno, že již plod v děloze vnímá veškeré zvuky zvenčí, takže čteme-li během těhotenství třeba staršímu dítěti, užívá si klidné tempo matčiny řeči i dosud nenarozené miminko.
S cíleným čtením zaměřeným na dítě můžeme začít v podstatě kdykoliv, rozhodně tím vývoji miminka neuškodíme, optimální dobou však je okolo druhého roku života dítěte. Tou dobou je již většina dětí schopna koncentrovat se na jednoduchý příběh a chápat děj.

Čím začít

Začínáme pochopitelně s „četbou“ úměrnou věku dítěte. Ideální pro začátek jsou leporela, u nichž dítě pomalu získá vztah ke knížkám. Následně pokračujeme jednoduchými příběhy, v nichž je pro začátek mnohem více obrázků, než textu. Obrázky jsou pro dítě přitažlivé a pomáhají mu chápat celý děj příběhu.
Malé děti mají rády určitý rytmus a bude proto optimální zařadit čtení jako každodenní rituál – klasickým příkladem je „čtení na dobrou noc“. Dítě se při čtení příjemně uklidní a připraví na spánek. Kontakt s rodičem je přitom k nezaplacení.

Jak na to u většího dítěte

Často rodiče určité období života dítěte jaksi vynechávají. Pečlivě předčítají batoleti a posléze „čekají“, až bude jejich potomek chodit do první třídy a číst sám. To je ovšem omyl. Právě pro předškoláka je četba zásadní, a to i v případě, že je mu předčítáno. Takové dítě má značně usnadněn vstup do školního procesu. Je prokázané, že prvňáček, jemuž bylo pravidelně čteno, disponuje výrazně lepší slovní zásobou, lépe komunikuje, má více rozvinuté logické myšlení a fantazii.

Až na naprosté výjimky jsou navíc dětské knížky psány spisovnou češtinou, takže dítě přirozeně nasává zásady spisovného jazyka. Starší dítě rádo nahlíží do knížky, vyptává se, posléze rozeznává písmenka i celá slova.

Takové dítě je pak i ve škole přirozeně zvídavější, není mu cizí vyhledávání informací a dosahuje lepších školních výsledků.

Umění komunikace

Dítě, jemuž čteme, přirozeně rozvíjí i své komunikační schopnosti, lépe zachází s mluveným slovem a není pro něj problém se domluvit.
Pro budoucího prvňáčka je velice důležité, aby se uměl soustředit, což četba výborně umožňuje natrénovat. Dítě ví, že pokud nedává pozor, nedozví se, oč v předčítaném příběhu šlo, což mu většinou vadí. Pravidelné čtení podporuje schopnost dítěte organizovat si čas, nesmíme zapomenout ani na trénování paměti, které je pro školní docházku také velmi důležité.

Pevné pouto

Čtením se přirozeně posiluje pouto mezi rodičem a dítětem. Rodič v tu chvíli nabízí pro dítě atraktivní zábavu, čímž přirozeně a nenápadně upevňuje svoji autoritu. Při předčítání se často jedná o intimní situaci, kdy dítě vyhledává kombinaci naslouchání rodičovskému hlasu spolu s pomazlením či přitulením. Takto nenápadně se zvyšuje i psychická odolnost dítěte a jeho postoj k okolí.